Hyperfrakcionovaná akcelerovaná radioterapie s modulovanou intenzitou u pokročilých nádorů hlavy a krku – prediktivní faktory celkového přežití

Jakub Cvek, Lukáš Knybel, Jiří Stránský, Petr Matoušek, Oldřich Res, Karol Zeleník, Břetislav Otáhal, Lukáš Molenda, Eva Skácelíková, Natálie Stieberová, Zuzana Čermáková, David Feltl

Abstrakt


Cíl

Cílem této práce je zhodnocení toxicity a prognostických faktorů celkového přežití při použití hyperfrakcionované akcelerované radioterapie s modulovanou intezitou u pacientů s pokročilými nádory hlavy a krku nevhodných ke konkomitantní radiochemoterapii.

Metodika

Od května 2008 do dubna 2013 bylo léčeno 122 pacientů s lokálně pokročilým nemetastazujícím spinocelulárním karcinomem hrtanu (14%), hypofaryngu (30%), orofaryngu (30%) a dutiny ústní (27%). Střední věk, KPS (Karnofského performance status) a GTV (gross tumor volume) byl 63 let (46 – 87 let), 80% (50 – 100%) a 46 ml (5 – 250 ml). Jednalo se o klinická stadia II – 2%, III – 16% a IV – 82%. Střední dávka radioterapie byla 72,6 Gy (62 – 77) á 1,4 – 1,5 Gy na oblast GTV (primární tumor a lymfadenopatie) s lemem0,7 cma 55 Gy á 1,1 Gy na regionální lymfatické oblasti s lemem0,3 cm. Pomocí lineárního urychlovače 6 MeV byla doručena léčebná dávka dvakrát denně s přestávkami 6-8 hodin. Bylo aplikováno 10x týdně, celkem 50 frakcí v 5-ti týdnech. Řízení obrazem bylo prováděno pomocí cone beam CT 1x týdně. Celkové přežití bylo zhodnoceno Kaplan-Meierovou metodou. Prediktory celkového přežití byly analyzovány pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik.

Výsledky

Průměrná doba radioterapie trvala 37 dní (32 – 45 dní). Výskyt akutní toxicity 3. stupně byl 62% na sliznicích (dutina ústní, hltan) a 0% na kůži. Konfluentní zánět sliznice se zotavil ve všech případech do 21 dní. Stupeň toxicity 4. nebo 5. stupně nebyl zaznamenán. U pacientů v kompletní remisi není žádná závislost na PEG (perkutánní endoskopické gastrostomii). Pozdní toxicita byla vyhodnocována u pacientů v kompletní remisi alespoň 6 měsíců po léčbě. Podkožní fibróza 1. stupně byla zaznamenána u 71% pacientů, xerostomie 1. stupně u 79%. Xerostomie 2. stupně byla zjištěna u 21% pacientů. Vyšší stupně pozdní toxicity nebyly zaznamenány. Lokoregionální kontrola byla v jednom a dvou letech 60%, respektive 50%. Jednoletý a dvouletý interval bez vzdálených metastáz byl 90%, respektive 65%. Jednoleté a dvouleté celkové přežití bylo 65%, respektive 32%. Multivariantní analýzou byly zjištěny negativní faktory celkového přežití: KPS horší než 80% (relativní riziko – RR 2.4, 95%, Confidence Interval-CI 1.3-4.2; p=0.004), jiný karcinom než orofaryngu nebo hrtanu (RR 2.0, CI 1.1-3.5; p=0.016) a velikost GTV (RR 1.006, CI 1.001-1.011;p=0.018). Nebyl prokázán vliv klinického stádia III vs. IV, délky radioterapie, věku v době zahájení radioterapie, pohlaví, fyzikální dávky záření, gradingu nebo výše biologicky ekvivalentní dávky.

Závěr

Hyperfrakcionovaná akcelerovaná technika radioterapie s modulovanou intenzitou se vyznačuje příznivým profilem toxicity. Dva roky po léčbě přežívá přibližně 30% pacientů a výkonnostní stav před zahájením léčby je nejsilnějším faktorem pro celkové přežití. Další prediktory přežití je potřeba hledat na molekulární úrovni.


Klíčová slova


akcelerace, hyperfrakcionace, hlava a krk

Full Text:

PDF

Na tento článek odkazuje

  • Aktuálně neexistují žádné citace.