Má amygdalin své místo v integrativní protinádorové léčbě?

Alžběta Třísková, Jana Rudá-Kučerová

Abstrakt


Východiska: Amygdalin je přírodní sloučenina, která se nachází především v semenech ovocných stromů. V lidském těle je postupně hydrolyzován až na benzaldehyd, glukózu a kyanid, který je považován za účinnou látku amygdalinu. Semisyntetická forma amygdalinu je známa pod komerčním názvem LaetrileÒ nebo jako vitamin B17.

Cíl: Cílem této přehledové práce je poskytnout ucelený obraz o výsledcích studií, které se věnují potenciálnímu léčebnému účinku amygdalinu v onkologii. Preklinické studie poskytují informace především o mechanizmech účinku in vitro, in vivo a toxicitě. V nedávných studiích in vitro byla prokázána aktivita na úrovni buněčného cyklu, apoptózy a syntézy COX-2, iNOS, E-cadherinu a integrinů b1, b4. Preklinické studie in vivo však zaznamenaly slabý nebo žádný efekt. Naopak existenci protinádorových účinků amygdalinu popisuje množství případových studií in vivo, avšak pozitivní efekt léčby amygdalinem nebyl potvrzen klinickými studiemi. Ty existují dosud pouze dvě a jsou téměř 40 let staré. Zabývaly se především bezpečností amygdalinu podávaného perorálně i intravenózně. Ačkoliv tyto klinické studie neprokázaly na 178 léčených onkologických pacientech žádný efekt, amygdalin se dnes dostává znovu do popředí zájmu vědců i pacientů. Výsledky posledních studií in vitro jsou optimistické a současné poznatky přisuzují amygdalinu jistý onkopreventivní efekt, jehož zhodnocení však vyžaduje potvrzení dalšími studiemi in vivo a klinickým hodnocením. Vzhledem k jeho nepřesvědčivým účinkům a prokazatelné toxicitě nelze jeho používání jako podpůrného přípravku v onkologii doporučit.


Klíčová slova


amygdalin, nádorová onemocnění, nežádoucí účinky, toxicita

Full Text:

PDF

Na tento článek odkazuje

  • Aktuálně neexistují žádné citace.