Možná úskalí léčby ipilimumabem u maligního melanomu – kazuistika

Jindřich Kopecký, Ondřej Kubeček, Filip Gabalec, Petr Hoffmann, Ioannis Svilias

Abstrakt


Metastazující maligní melanom patří mezi nádory s nejvyšší mortalitou. V poslední dekádě se však prognóza pacientů zlepšila díky zavedení nových léků. Jedním z prvních tzv. „moderních“ léků byl i ipilimumab. Vzhledem k mechanismu účinku ipilimumabu, je však jeho léčba provázena typickými nežádoucími účinky, které jsou souhrnně označovány jako imunitně podmíněné nežádoucí účinky. Předkládáme popis případu 68leté pacientky s metastatickým maligním melanomem, která podstoupila léčbu ipilimumabem. V průběhu léčby se u pacientky vyskytly různé formy nežádoucích účinků od velice častých, jako např. kožní postižení až po méně časté jako endokrinopatie. Tato kazuistika poukazuje na nutnou obezřetnost při léčbě ipilimumabem, nejen v průběhu samotné léčby, ale i několik týdnů či měsíců po samotném skončení. Tato kazuistika dále dokládá přetrvávající nutnost edukace širšího spektra lékařů, kteří nepřicházejí ve své praxi běžně do kontaktu s takto léčenými pacienty.

Klíčová slova


maligní melanom, ipilimumab, hypofyzitída, CTLA-4

Na tento článek odkazuje

  • Aktuálně neexistují žádné citace.