Mapování psychologického distresu po 4,5 letech u pacientek s diagnózou karcinomu prsu v porovnání se zdravou populací

Tomáš Svěrák, Skřivanová Kateřina, Ľubomíra Anderková, Marcela Bendová, Dagmar Brančíková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Luboš Minář, Ladislav Dušek, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková

Abstrakt


Východiska: míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě.

Soubor pacientů a metody: Studie proběhla na Gynekologicko- porodnické klinice a Interní hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu- SCL 90.

Výsledky: Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu.

Závěr: Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení diagnózy ve srovnání se zdravou populací.

 


Klíčová slova


Karcinom prsu, Psychologický stres, screening

Na tento článek odkazuje

  • Aktuálně neexistují žádné citace.