Pilotní studie efektu ambulantní funkční peroneální stimulace

Jakub Jeníček, Zuzana Drábová, Markéta Janatová, Martin Vítězník, Olga Švestková

Abstrakt


Cíl:
Cílem pilotní studie bylo ověřit terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu, realizované jako každodenní intenzivní terapeutická jednotka po dobu čtyř týdnů, na rychlost a výkonnost chůze pacientů po cévní mozkové příhodě se spastickou parézou dolní končetiny.

Soubor a metodika:
Pilotní studie se zúčastnilo 14 probandů (10 mužů a 4 ženy) ve věku 54,4 ± 9,4 let z cílové populace pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody se spastickou parézou dolní končetiny a drop foot syndromem. Funkční elektrostimulace probíhala ambulantně po dobu 4 týdnů (5krát týdně) v rámci intenzivního tréninku chůze s využitím funkčního elektrostimulátoru WalkAide. Porovnávány byly změny v rychlosti chůze na různých terénech pomocí testu Emory Functional Ambulation Profile a změny v celkové výkonnosti chůze pomocí testu 2 Minute Walk Test

Výsledky:
Z výsledků vyplynulo, že v pilotním pokusu došlo u probandů k průměrnému zlepšení skóre Emory Functional Ambulation Profile o 11 % a testu 2 Minute Walk Test o 9 %.

Závěr:
U skupiny probandů byl pozorován pozitivní terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu v ambulantním prostředí na rychlost chůze.  Pro prokázání efektu tohoto typu intervence je nutné zpracovat randomizovanou kontrolovanou studii na větším počtu probandů.

Klíčová slova:
funkční elektrostimulace - cévní mozková příhoda - spastická paréza - neurorehabilitace


Klíčová slova


funkční elektrostimulace; cévní mozková příhoda; spastická paréza; neurorehabilitace

Full Text:

PDF

Na tento článek odkazuje

  • Aktuálně neexistují žádné citace.


Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113